Ve veřejné debatě o modernizaci osvětlení se stále častěji objevuje zkratka: více „modré“ = více bezpečnosti, teplejší světlo = horší viditelnost a vyšší spotřeba. Takové tvrzení ale neobstojí při odborném pohledu. Bezpečnost veřejného prostoru nevzniká z jediné spektrální vlastnosti světla, ale z promyšleného návrhu celé osvětlovací soustavy – od intenzity a rovnoměrnosti přes kontrolu oslnění až po řízení v čase.
Jako ČSO Brno proto přinášíme reakci, kde shrnujeme klíčové argumenty k probíhající mediální diskusi a vysvětlujeme, proč je nutné oddělovat vizuální parametry osvětlení od jeho biologických a environmentálních dopadů. Upozorňuje také na význam ověřitelných metrik (např. podílu modré složky světla U500), práci s jasovými poměry a adaptivní řízení, které umožňuje skloubit bezpečnost, energetickou racionalitu i ohleduplnost k nočnímu prostředí.
Cílem není „svítit studeněji“ ani „svítit více“, ale svítit správně – na základě dat, analýzy rizik a mezioborové spolupráce.
